JAK VZNIKL PROJEKT NADĚJE

Na úvod bych se ráda krátce představila – jmenuji se Dominika Olivová a studuji VŠ v Pardubicích. Duševní zdraví a hledání hlubšího smyslu života jsou témata, která mě dlouhodobě inspirují, a právě díky nim jsem se vydala na cestu, která nakonec vyústila v projekt Naděje.

➤ Při mém studiu na Střední škole zdravotnické a sociální v Chrudimi se ke mně přes sociální sítě dostala kniha Co jsme si nikdy neřekli od Yasmin Rahman. Velice mě zaujal styl vyprávění jednotlivých postav a zároveň jsem byla fascinována různorodostí problémů mladé generace vyobrazených v jednom příběhu.

O několik měsíců později jsem tuto knihu doporučila své spolužačce Barboře Metelkové, se kterou jsme vedly časté diskuze o zhoršeném duševním zdraví mladých lidí v současné době.

✨Jak vznikl nápad

Jednoho dne při hodině angličtiny vznikl „bláznivý nápad“ – co kdybychom knihu převedly do filmové podoby a využily ji při besedách o duševním zdraví na školách? 🎬 Nápad jsme začaly uskutečňovat. Ještě tentýž den jsem se sešla se svou bývalou učitelkou dramatického kroužku a probrala s ní, jak začít psát scénář.

🎥Rok příprav

Následoval rok náročné, ale krásné práce plné příprav. Bylo potřeba získat:

✔️ autorský souhlas

✔️ štáb

✔️ finance

✔️ lokace

✔️ herce … a mnoho dalších věcí.

Veškerý svůj volný čas jsem věnovala projektu a pracovala na něm opravdu naplno. Bylo mi 17 let a vůbec jsem netušila, kolik překážek bude třeba překonat. Často jsem se musela spolehnout jen na víru, že vše dobře dopadne a skutečně dopadlo. Tato zkušenost mě naučila, že odhodlání a vytrvalost dokážou překonat i ty nejtěžší výzvy.

Velkou silou projektu byla podpora lidí: naši úžasní sponzoři, rodiny, které nám poskytly své domácnosti k natáčení, i obětavý štáb. Bez jejich ochoty a vstřícnosti by projekt nikdy nevznikl.

scénář reportáž foto 3 foto 4

🎬 Natáčení

V červenci 2024 začalo natáčení. Byla úmorná vedra, štáb byl vyčerpaný a často přicházely nečekané komplikace. Některé scény byly psychicky náročné pro nás herečky, jindy se celý tým sotva vměstnal do malé místnosti.

Sama jsem si ve filmu zahrála jednu z hlavních postav a splnila jsem si tím svůj dětský sen. Řekla jsem si: kdy jindy si zahrát ve filmu než v tom vlastním?

Velký dík patří Barče, která v té době převzala řadu organizačních věcí okolo natáčení. Zároveň si nesmírně vážím celého štábu – jejich energie, odhodlání a dobrá nálada udržely celé natáčení v chodu i ve chvílích, kdy už nám docházely síly.

Přesto jsme vše zvládli a po poslední klapce slavili sice unavení, ale šťastní. Přidávám úsměvný poznatek od pracovníků Salesiánského centra Pardubice (které jsme využili jako ubytování pro štáb i lokace k natáčení). Ti náš vzhled během posledních natáčecích dnů popsali slovy, že připomínáme chodící mrtvoly – a my jsme jim v tu chvíli nemohli dát jinak než za pravdu 😊.

ve třídě s technikou v kavárně v parku

🎬 Postprodukce & premiéra

Během podzimu probíhala postprodukce a zároveň jsem připravovala premiéru i první návrhy metodiky k programu.

✨ V prosinci jsme získaly speciální ocenění Dobrovolník roku Pardubického kraje.

✨ Koncem ledna 2025 měl film premiéru v Chrudimi.

✨ Začátkem února proběhlo promítání filmu v Salesiánském centru Pardubice.

Reakce diváků byly dojemné, přívětivé a ukázaly, že projekt naplnil svůj cíl – otevřel téma duševního zdraví.

galavečer premiéra snímek filmu u salíku

🌱 Další vývoj

V této době rovněž skončila naše spolupráce s Barčou a projektu se již věnuji sama. Čekalo mě vytvoření metodiky, webových stránek a hlavně maturita.

Chtěla jsem zvládnout všechno najednou, ale nakonec jsem se naučila dát věcem prostor a čas, aby měly možnost růst. To se ukázalo jako správné rozhodnutí.

🎓 Maturita a zkušební projekce

V květnu jsem úspěšně odmaturovala a ještě během jara jsem stihla několik zkušebních besed. Byly pro mě obrovskou radostí.

💬 Žáci na film reagovali s nadšením, dojetím a často v něm nacházeli vlastní zkušenosti.

Vedle toho jsem měla možnost jednat s odborníky, dále pracovat na metodice a představit projekt i na půdě odborných institucí:

➤ na FAMU v rámci semináře Filmová a audiovizuální výchova pro pedagogy z praxe

➤ na konferenci JUNIOR, která se konala na VUT v Brně

V létě jsme pak společně s Tomášem Zamastilem dokončili webové stránky, a tím se celý projekt symbolicky uzavřel do podoby, jakou jsem si dlouho přála.

na VŠ na VŠ 2 spolu vývoj ve třídě

💙 hodnota projektu

Projekt Naděje pro mě má obrovskou hodnotu. Věřím, že umožní mladým lidem nahlédnout i do svých životních situací novými pohledy, že jim dodá sílu si říct o pomoc, ale hlavně zjistí, že na to nejsou sami.

A pokud tento projekt pomůže byť jen jednomu člověku, účel byl splněn – a za celý štáb si troufám říct, že jsme nesmírně vděční.


🎭 Na filmu spolupracovali studenti z FAMO Písek, FAMU a SZŠ Chrudim

• 🎬 režie: Michal Pazderka

• 🎥 kamera: Maximilian Dresler

• 🎧 zvuk: Julius Hrmo

• ✂️ střih: Adam Niezgoda a Matyáš Holna

• 🎼 hudba: Tomáš Urban

• 📋 produkce: Barbora Metelková

• ✍️ scénář, producent: Dominika Olivová

• ⭐ hlavní herečky: Adéla Dohnalová, Dominika Olivová, Anna Cyrany


📚 Odborná spolupráce k metodice programu

• autorka metodiky: Dominika Olivová

• Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Ústí nad Orlicí

• Služby pro rodinu a dítě, Amalthea z. s.

• MUDr. Bára Šnobrová